Le Club des incorrigibles optimistes

729 pages

Langue : French

Publié 14 février 2012

ISBN :
978-2-253-15964-3
Copied ISBN!

Voir sur OpenLibrary

Voir sur Inventaire

5 étoiles (1 critique)

"Michel Marini avait douze ans en 1959, à l'époque du rock'n'roll et de la guerre d'Algérie. Il était photographe amateur, lecteur compulsif et joueur de baby-foot au 'Balto' de Denfert-Rochereau. Il y a rencontré Igor, Léonid, Sacha, Imré et les autres, qui avaient traversé le Rideau de Fer pour sauver leur peau, abandonnant leurs amours, leur famille et trahissant leurs idéaux. Ils s'étaient retrouvés à Paris dans ce club d'échecs d'arrière-salle que fréquentaient aussi Kessel et Sartre. Ils étaient liés par un terrible secret. Cette rencontre bouleversa la vie du jeune garçon. Parce qu'ils étaient tous d'incorrigibles optimistes." [Source : 4e de couv.].

4 editions

Pořád jedna z mých nejoblíbenějších knih

5 étoiles

Knížka se odehrává v Paříži v 60. letech minulého století. Je to takový ten žánr „malý člověk na pozadí velkých dějin“ – čteme o alžírské válce, studené válce, emigracích z východního bloku, ale taky o dospívání Michela.

TL;DR ➡️ Nemohu než doporučit. Čtivé, zábavné, spousta „intelektuálních“ narážek, spousta historických souvislostí. Michel je asi moje nejoblíbenější literární postava.

Klub nenapravitelných optimistů jsem četla už asi potřetí? Počtvrté? Byla to dlouhá léta moje nejoblíbenější kniha (dokud minulý rok nepřišel Babylon). Líbila se mi po tolika letech? Líbila, pořád se mi moc líbila. Ale zároveň jsem si z ní vzala zas něco jiného, nového, jak jsem starší a o světě toho vím zase o trochu víc.

Zároveň jsem tam ale našla nějaké nesrovnalosti a nedostatky, které jsem předtím buď přehlížela nebo si jich vůbec nevšimla. Většina by vyspoilovala menší dějové linky, tak si to nechám pro sebe. Největší zklamání pro mě bylo, že …